Nedaleko koňské farmy Westec na České Sibiři proběhl tento rok opět dětský tábor. Od 1.7 do 22.7. jsme tu všichni trávili část prázdnin. Kdo všichni? 38 dětí, 4 vedoucí, 5 instruktorů, zdavotník, kuchař, hospodář a já, hlavní vedoucí. Děti byly rozděleny do čtyř oddílů, každému z nich velel jeden oddílák podpořen svým věrným instruktorem. Oproti loňsku se naše sestava změnila, noví byli dva vedoucí a čtyři instruktoři. Díky tomu, že jsme na celotáborové hře pracovali během roku, stačili jsme se dobře poznat. Ve stejném složení by jsme měli jet i příští rok.
Všichni jsme spali ve stanech s podsadou, vařilo se v polní kuchyni. K dispozici byla sprcha a suché latríny. Jako klubovna sloužil velký vojenský stan vyhřívaný kamny. Bohužel jsme v něm trávili tento rok celkem dost času. Počasí nám příliš nepřálo. Pršelo a pršelo. Jako stáj pro kola sloužil druhý vojenský stan.
Všichni se podíleli na chodu tábora. Každý oddíl měl jednou za čtyři dny službu, tj. pomáhal v kuchyni s přípravou jídel, staral se o kuchyňská kamna, sekal dříví, v noci pak děti po dvou hlídaly náš klidný spánek.
Motem naší hry bylo sjednocení Anglie pod králem Artušem a poražení krutého Mordreda. Všichni jsme se postupně stávali rytíři Kulatého stolu. Hra byla složena z několika etap. Nejdříve děti musely najít Excalibur, kouzelný meč, který měl ukázat, kdo bude králem. Stal se jím jeden z vedoucích, když zcela v duchu artušovské legendy vytáhl meč z kamene. Společně s králem vstoupil do našeho příběhu i čaroděj Merlin, aby
bojoval po boku dětí. Nedlouho poté byl postaven Kulatý stůl. Během puťáku děti získávaly indicie ke Svatému Grálu. Úspěšně překonaly všechny překážky a předaly posvátný artefakt králi Artušovi. Během noci byl však Svatý Grál ukraden, a děti musely zjistit, kde je ukryt a kdy bude ta nejlepší doba vypravit se za ním a znovu ho získat pro klid v Anglii. Nakonec byla svedena závěrečná bitva s Mordredem, kde jsme získali Svatý Grál zpět, a v Anglii konečně nastal vytoužený klid.Náplní tábora byla také jízda na koních, na kolech a čtyřdenní puťák.
Na koních děti jezdily vždy dopoledne. Ráno šly pomoci na statek s úklidem a čištěním koní. Pak si je vzal na starost farmář a celé dopoledne věnoval jezdeckému výcviku. Po večeři k tomu pořádal projíždku ve voze po okolí. Předposlední den byly uspořádány závody v umění jízdy koňmo. Děti měly připravenou krátkou trať, kterou musely bez chybičky projet. Hodnotil se čas i jejich um. Vítězové dostali na památku podkovu a sladkosti.
Na kolech jsme tento rok moc nejezdili, protože pršelo. V blízkosti tábora není kvalitní koupání, a tak cestujeme na kolech do lomu vzdáleného čtyři kilometry. Další program na kolech je záležitostí oddílových vedoucí. I přes nepřízeň počasí všechny oddíly podnikly několik delších výletů.
Puťák je již tradiční akcí na našem táboře. Děti si zabalí spacák, další potřebné věci a vyrazí po oddílech po okolí. Většinou spí ve stodolách nebo tělocvičnách. Když je pěkně, což tento rok opravdu nebylo, stráví noc i pod širákem.
O zdraví dětí se stará vyškolený zdravotník, o jejich stravu hospodář s kuchařem. Děti jedí 5x denně (snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře) a celý den i noc je k dispozici várnice s pitím (tento rok to byl teplý čaj).
Celý tábor proběhl v přátelské atmosféře. Díky zodpovědnému přístupu všech pracovníků tábora a potřebné trošce štěstí, proběhl tábor bez zdravotních problémů. Snad až na několik puchýřů a odřenin. Pevně věřím, že si děti z tábora odvezly hromadu krásných zážitků a že se během našeho třítýdenního pobytu také přiučily lecčemu novému z tábornických dovedností. Za zmínku stojí i pěvecké večery u táborového ohně. Letošním hitem číslo jedna byla píseň Jede, jede mašinka. Těším se na vás zase za rok a doufám, že uvidím i nové tváře.
Za všechny vestečany a vestečanky
Dana Trunečková
hlavní vedoucí